|
|
"Jsi dobrá nebo zlá čarodějnice?" Postavy čarodějnic v současné seriálové tvorbě
MASÁŘOVÁ, Klára
V bakalářská práci se zabývám zobrazením postavy čarodějnice v současné seriálové tvorbě. V práci prvně představuji čtyři základní typy čarodějnic, které dělím podle rozřazení Heather Greene na divoké ženy, ženy nařčené z čarodějnictví, fantastické čarodějky a ostatní magické bytosti. Dále v práci uvádím stručné shrnutí vývoje postavy čarodějnice od počátku filmu a později i seriálu. V další část práce věnuji vývoji feministického hnutí, z něhož metodologicky vycházím. V následné analytické části poznatky aplikuji na tři vybrané seriály: Čarodějky (1998), American Horror Story: Coven (2013) a Sabrinina děsivá dobrodružství (2018). Cílem práce je ukázat, že je postava čarodějnice silně spjata s feministickým myšlením a představuje ženu emancipovanou skrze svoji moc. Vybrané seriály a jejich postavy představují vývoj feministického hnutí za posledních 30 let.
|
|
|
Vyobrazení ženských postav ve vybraných dílech Agathy Christie
POKORNÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá vyobrazením ženských hrdinek ve vybraných detektivních románech Agathy Christie s cílem zjistit, zda a případně jakým způsobem odráží historickou realitu ve smyslu postavení žen v soudobé britské společnosti. Předmětem zkoumání jsou díla pocházející z různých období spisovatelčiny tvorby, konkrétně z 30. a 70. let 20. století. Těžištěm práce je analýza ženských hrdinek v knihách Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Nemesis a Sloni mají paměť se zaměřením na věrohodnost postav a důležitost jejich role v příběhu. Zvláštní pozornost by měla být věnována také problematice postavení žen ve společnosti a posunů ve vnímání ženské otázky ve zkoumaném období.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
host ::
RSS.